Politici přehlížejí vědecké výzkumy, které se jim nehodí

O financích do veřejné sféry často rozhodují neumětelé, jejichž zájmem je peníze hlavně „odklonit“, říká architekt a urbanista Martin Říha.

Ekologie
Jan Charvát | 08.05.2013

Politici a jim podřízení úředníci nehledí na výsledky vědeckých výzkumů a místo veřejných zájmů hájí spíše zájmy politických stran a různých na ně napojených skupin. Myslí si to architekt a urbanista Martin Říha, podle něhož jsou informace, které vědci přinášejí, politikům často na obtíž. Ukazují totiž, jak se věci skutečně mají a jaké dopady mohou mít krátkozraká politická rozhodnutí na životní prostředí nebo zdraví obyvatel.

Říha ví, o čem mluví – sám s vědci úzce spolupracoval od devadesátých let, kdy vykonával funkci náměstka ministra životního prostředí. Od té doby však podle něho spolupráce vědy a politiky upadá. Ve státní správě často působí lidé, kteří jsou vším možným jen ne odborníky na svou agendu.

„Tam, kde ministrem financí je vystudovaný chemik, ministrem životního prostředí může být vystudovaný publicista, ministrem průmyslu a obchodu lékař, ministryní kultury vychovatelka či družinářka, ministrem zemědělství hasič, tam to podle toho také vypadá,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI Říha, kterého kvůli jeho zkušenostem z fungování veřejné správy občas samotní vědci žádají o oponenturu svých výstupů z hlediska využitelnosti v praxi.

Obecné blaho jde stranou

ČESKÁ POZICE: Dlouhodobě kritizujete úroveň spolupráce politiků a vědců. Politici podle vás na výsledky vědeckých bádání příliš nehledí. Proč by vlastně měli?

ŘÍHA: Žádný politik nebo úředník si nemůže myslet, že ví lépe než vědci sami, co může přispět ke zvýšení prestiže či konkurenceschopnosti našeho hospodářství. Musí se do určité míry spolehnout na vnitřní hnací síly vědy a výzkumu, pokud ovšem nejde o cílené zadání přímo z výroby pro aplikovaný a technologický výzkum. Věda a výzkum ve svých výstupech nabízejí nové náhledy na svět, na jeho problémy, často i návody k jejich možnému řešení, dokonce ve variantách. Ale dost často tyto výstupy namísto praxe končí v zásuvkách úředníků či politiků, kteří je neumějí nebo nechtějí aplikovat, protože sledují jiné zájmy než skutečný pokrok a obecné blaho.

ČESKÁ POZICE: Co dělají vědci pro to, aby výsledky jejich práce byly více vidět?

ŘÍHA: Nabízejí politikům a úředníkům témata, která na základě studia stavu a vývoje v zemi a ve společnosti považují za aktuálně důležitá. Ať už publikováním výsledků v odborné i obecné literatuře, v různých projektech nabízených resortům, přes Grantovou agenturu ČR, nebo v reakcích na výzvy z decizní sféry. Nejlepší propagací je, když najdou realizátora svých výstupů a ty se osvědčí v praxi viditelnými výsledky. To ovšem vyžaduje právě osvícenost na straně politiků, úředníků, ale třeba i soukromých podnikatelských subjektů, schopných číst a ochotných výstupy dotáhnout do praktické aplikace – nového uspořádání věcí v ekonomické nebo sociální oblasti, nové technologie a podobně.

Obávám se, že takových hlav ve správě věcí veřejných ani v podnikatelské sféře zatím moc nemáme. Vyžaduje to smysl pro odpovědnost, celoživotní studium, představivost a určitou odvahu samostatného myšlení. Dnes se ovšem více honoruje loajalita k politické straně, k nadřízeným, „nevyčnívání“, aby dotyčný nevzbudil dojem, že může politicky dosazenému šéfovi-neodborníkovi „přerůst přes hlavu“.

ČESKÁ POZICE: Lze politikům vyčítat loajalitu vůči stranám? Byli za ně přece zvoleni?

ŘÍHA: Volná soutěž demokratických politických stran, jak je v Ústavě definován náš politický systém, může fungovat jen tam, kde jsou samy politické strany vnitřně demokratické a jejich členstvo spojuje dlouhodobá společná idea fungování společnosti. Takové strany navrhují do veřejných funkcí lidi morálně pevné a odborně zdatné, ne zneuživatele moci. Strany také nejsou cílem, ale prostředkem k ucházení se o čest spravovat dočasně věci veřejné, nikoliv k parazitování na veřejné moci a správě, veřejných rozpočtech a penězovodech. Tak to ale u nás zjevně nefunguje.

Loajalita vítězí nad odborností a čistým štítem tak, že racionální financování vědy a výzkumu i využívání jejich výsledků v koncepční a rozhodovací praxi přinejmenším značně deformuje, a někde dokonce vylučuje.

O vědecké výstupy není zájem

ČESKÁ POZICE: Jste stále v kontaktu například s vědci z Akademie věd. Jsou stejného názoru jako vy?

ŘÍHA: Musel byste se zeptat jich, ale myslím, že ano. Například ve středu 24. dubna se na pozvání Komise životního prostředí Akademie věd ČR (AV ČR) uskutečnil v Praze odborný seminář na téma Úloha vědy v rozhodovacím procesu ochrany životního prostředí. Vystoupila zde řada odborníků, například profesor Bedřich Moldan s historickým přehledem o uplatňování výsledků vědy v ochraně životního prostředí od roku 1990 dodnes nebo MUDr. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se zprávou o (ne)využívání poznatků o vlivu znečištění ovzduší na zdravotní stav populace a mnoho dalších odborníků. Téměř ve všech těchto vystoupeních se jako červená nit táhl stesk vystupujících, že na rozdíl od počátku těsně polistopadových devadesátých let minulého století není o jejich výsledky u politiků a v decizní sféře žádoucí zájem a rozhodovací procesy jdou úplně jinými cestami. Ke škodě výsledků.

Komentáře

Svěřit politikům k politikaření nebo davu k referendu

Něco tady chybí, tradice, kontinuita. Vlastnictví sice není ideální nástroj, ale pořád lepší, než jiné kejkle. Vlastnictví ovšem musí mít souvislost, war lordi, co převzali českou krajinu i tu roli vlastnictví maří. Vidno na prasatech divokých , své k svému, že právě kanci se jim daří? Není to náhoda.

 

Vědecká evidence není úplná, je na místě zdrženlivost, ale pokud se těží v Sudetech, čert nám je byl dlužen.

Fáma

"Existují i názory, že každá ideologie může mít svou vědu. Příkladem mohou být stovky protiřečících si vědeckých studií na téma globální změny klimatu..."

 

Omyl, 95-97% vědců studujících klima se na podstatě shodne. Klaus halt není dobrý zdroj, lepší je tady:  http://www.skepticalscience.com/oneliners.php

 

Supervědecký web

ve stylu JPP.

Derivační analýzou jsem dospěl k integrační syntéze

Charvát je Lékovým zetěm.

Pořád ale nikde neslyším o

Pořád ale nikde neslyším o Trutnovsku. Je to pro media tabu? Jednají politici pokoutně, aby tu lidi nic nevěděli a oni pak jen využili moment přepvapení? Jak se věc vyvíjí? Jestlipak jsou si politici vědomy, že problémy Šumavy, Ostravska, Karvinska, velkých měst.... to všechno jsou jen zlomky hrůz, které by připravili našim lidem tady,pokuď by tu podepsali těžbu břidlicových plynů.

Naše obavy jsou skutečně na místě, protože vládě nikdo nevěří. Rozhodují o nás lidi, kteří jsou frakingovou loby a Americkou asociací naftových geologů placení, např. pí. Dvořáková - ČeskéGS,  ta  je jejich prezidentkou pro evropu a kdo ví kolik takových tam je. Z  MŽP jaké máme u nás mi jde po zádech mráz.  Za to co podepíšou by se měli nést těžkou zodpovědnost, platy na to mají. A především věci, kterým nerozumějí by neměli rozhodovat. Prodávají totiž naše osudy.  Zatímco mají plné pusy práva na čistý vzduch, zdravou krajinu,  pro nás tajně připravují bezvodou, jedovatou, bezlesou, smogovou poušť. 

Poušť??

No vy tomu tedy určitě rozumíte, když podle vás těžbou břidlicového plynu vznikne "bezvodá, jedovatá, bezlesá, smogová poušť". Ta podle vás asi vypdá takhle: http://www.geoexpro.com/article/The_Marcellus_Shale/64251789.aspx ?? Kecy, kecy, kecy.

Manipulace

Jeden vrt, jedna plošina, jedna příjezdová cesta a šikovný záběr. Takové jsou ukázky a hlavně zesměšňování těch co jim nevěří. Vůbec tam není vidět bazén na chemickou vodu vyčerpanou z vrtu. Kampak ji asi vylili? To omílané necelé 0,5% chemie představuje ve skutečnosti 70 tun. A není to jen tak nějaký jar. Ukázalo se, že spotřebu  pořádně ani nespočítali - možná záměrně,  hodilo se jim to k manipulaci. Široko, daleko není ani žádné stavení. Tady by se tím vším svinstvem pohybovali přímo mezi lidmi. A v celku, ta plošina nebude jedna, ale tisíce. A samotná spotřeba vody pro napumpování do vrtu? Vykládají, že  asi na zalití golfového hřiště. Na 6,5 tisíce vrtů se jejich spotřeba vody bude rovnat množství jakou má přehrada Rozkoš. Jakpak se asi v téhle malé zemičce bude praktikovat její likvidace? 

Prohlédnete si

Vím. Já bych to totiž měla za

Vím. Já bych to totiž měla za barákem. Žijí tu moje děti i vnoučata - věřte že jsem se hodně informovala o co kráčí, zvlášť když slyším, jak se i vědci vyjadřují, že je to prasárna. Tady nejde o jednu díru do země, ale o tisíce děr až několik na km čtvereční po celém Trutnovsku. U každé plošina a kolem každé se musí vyrovnat terén (zdejší stráně), vykácet, vybetonavat, nadělat nádrže pro vytaženou chemickou vodu z vrtu a bůh ví, jestli hodlají tam nechají na věky či někam uklidit - kam asi. Nejlépe k vám, když jste takový příznivec, abyste si to užil. Ke každé plošině se počítá s pojezdy l000 kamionů (tady v našich kopcích) + cesty mezi plošinami, potrubí a přitom se počítá i s tím,že 10% plynu unikne do ovzduší. Pokuď nevíte, tenhle plyn sice neškodí ozonové vrstvě, ale vytváří skleníkový efekt, takže - kdo způsobuje oteplování - my rozhodně ne. A to nejdůležitější - máme tu zdroje pitné vody, břidlice - ne ty silurské které potřebují, jiné, ale hlavně, jsou vodonosné což znamená přímý styk roztrhané břidlice s podzemní vodou a hrozba otrav v obrovském měřítku. Podzemní geologické zlomy jsou další variantou možnosti otrav či nekontrolovatelných průniku metanu až k vodovodnímu kohoutku.  A proč to všechno, když vrt je za jeden rok těžby ze 64% vyčerpán a oni pokračují tvořit další a další plošiny. (Doly = 1 díra do země na 100 let a co kolem nich bylo  řečí.) Tady přece nejsou liduprázdné pláně jako v Americe,  pokuď jste si nevšiml, tak my máme zemičku úplně malinkou  a ani nevíte kde  končí jedna a začíná druhá obec či město. I geologické vrstvy jsou tu úplně jinak poskládané než na americkém kontinentě.  A pokuď myslíte na pracovní příležitosti - omyl. Jen cca 40 lidí na plošinu  -    O D B O R N Í K Ú    a jeden člověk zůstává po jejím opuštění. A když dojde otravám, sesuvům domů, smogovým situacím z obrovských spojených motorů vhánějících chemickou vodu do vrtu (až několik týdnů) a pak zase zpátky, z obrovsky navýšené dopravy, vč. kolizí kamionů naložených tvrdou chemií, kdo asi bude řešit škody na zdraví - vrtaři těžko a naše vláda? K smíchu, kdyby to nebylo tak vážné. Pokuď zničí vodu , pak to znamená stěhování celých měst či obcí. Myslíte, že mi někdo postaví jiný dům za ten, který jsme si postavili vlastními silami, abychom nemuseli do králíkáren a měli vlastní zahradu? Kam se podějí moje děti, když tu nebude možné žít?

Vážený pane, není vždycky nejlepší to, co přijde z Ameriky. A za doslova tragické považuji podstoupit tohle všechno, když je  známo, že ze 100 vrtů se ukazoval opravdu výnosný 1 - 3!!! U nich v Americe.  A že celý tenhle podnik vlastně působí jako podvodné letadlo, kde se napakovali jen ti první a ti následující už jen živí ty před sebou.

Kvalifikace

Všem, kteří se zde podivují nad kvalifikací pana architekta: Územní plánování je součástí oboru architektury. V rámci studia architektury se vyučuje urbanismu a územního plánování. Během studia na Fakultě architektury nebo i později je možné se na územní plánování specializovat. Mnoho architektonických kanceláří se však věnuje obojímu, jak navrhování budov, tak i územnímu plánování. Tvůrce územního plánu musí být vzdělán mimo jiné v ekologii, právu, rozumět inženýrským sítím, stavbě měst, historii, státní správě.... Poznatky ze všech těchto oborů se v územním plánu soustřeďují. Je to velmi důležitý, složitý a odpovědný obor, určitá sféra péče o životní prostředí. Nikoliv jen ve smyslu ochrany přírody a krajiny, ale vůbec organizace prostoru, ve kterém se všichni nacházíme.

Co se týká studia - dnes je možné územní plánování studovat na Fakultě architektury ČVUT, ale i Stavební fakulta má dnes svůj obor architektura a urbanismus. Po určité období někdy v 60. nebo 70. letech byla samostaná Fakulta architektury ČVUT zrušena a začleněna pod Fakultu stavební. Takže architektura se nedala studovat jinde, než tam.

územní plánování

Dalo by se říci, že územní plánování je péči o životní prostředí svým způsobem nadřazeno. Zatímco přírodovědci zkoumají přírodu a krajinu, projektant územního plánu (tedy zpravidla architekt s příslušnou kvalifikací) bere jejich poznatky jako jeden z podkladů. Na základě zadání od státní správy a samosprávy a podkladů z mnoha dalších oborů pak vytváří územní plán. Schválený územní plán je prostředkem, jak případné zásady ochrany kraji uvést do praxe konkrétnímu opatřeními, určuje, co se v krajině smí a nesmí. Vzdělaný architekt-urbanista tak rozumí nejen životnímu prostředí, ale vidí ekologii v širších souvislostech.

Takže architekt je odborníkem na životní prostředí, ach jo...

Takové plky může napsat jen politováníhodný ignorant.

Ochrana přírody a krajiny je uplatňována pomocí ÚP

Snažím se vysvětlit, že důležitým nástrojem  ochrany přírody je územní plánování. A ten, kdo je zpravidla hlavní osobou týmu zpracovávajícího územní plán, je člověk s architektektonickým vzděláním. Je to vzdělání, které syntetizuje poznatky mnoha oborů.

 

Pěkné čtení, jenže tohle už jednou někdo napsal v roce 1516

Jmenoval se Thomas More a jeho práce se jmenovala Utopia.

Kromě toho silně nesouhlasím s názorem, že například ministr zdravotnictví nebo ředitel nemocnice musí nutně být vystudovaný lékař - spíš by to měl být ekonom nebo jiný zkušený manažer.

Taktéž nemám problém s chemikem na MF - je to vysoká kvalifikace v oblasti technologie a logiky a pan Kalousek s touto daností činí politická rozhodnutí vycházející z podkladů profesionálně připravených kvalifikovanými účtaři. A koneckonců - Margaret Thatcherová byla chemička a stejně tak i Angela Merkelová.

A další paradox - pan Říha by si přál odborníky na odborných ministerstvech - a sám coby architekt seděl na MŽP - to je přece místo pro chemika, geologa nebo lesníka...

Výše uvedené ovšem nic nemění na skutečnosti, že tento stát momentálně stojí za prd.

A proč by to měl být ekonom nebo manažer se zkušeností?

Se zkušeností s čím? Co umí ekonomové tak převratného? Zatím jde pod jejich vedením svět do pekel. Život lidský není o ekonomii, i když by si to tak ekonomové jistě přáli a dělají pro to vše, co jim síly stačí. Prozatím se vše podřizuje ekonomii bez ohledu na lidskou přirozenost, a proto se z života mnoha lidí stává peklo! Copak se lidé najedí ekonomie? Na co je vlastně ekonomická soutěž, když se obchází astronomickým okrádáním těch, kteří soutěží? Pokud si dáte toto vše do souvislostí, pak zjistíte, tu bezbřehou hrůzu. Vesnice se díky ekonomii vylidňují, lidé opouští své přirozené prostředí a stěhují se do uniformního, sterilního a umělého prostředí městských aglomerací jak velí ekonomie, jenom aby se uživili, a neuvědomují si, že se stávají naprosto nesoběstačnými a závislými otroky. Jste skutečně přesvědčen, že ekonomové a manažeři jsou ti správní, kteří lidstvu pomohou, když jim doteď nepomohli? V Americe už zkoušejí provozovat firmy bez manažerů a poměrně úspěšně. Lidstvu bude dobře v okamžiku, kdy budou ekonomové a manažeři spolu s právníky na pracovních úřadech jako nezaměstnaní! Přínos jednoho ekonoma jsme mohli v přímém přenosu sledovat od roku 89, jak dopadla společnost pod jeho taktovkou a čím to bylo nedávno završeno, nemusím snad připomínat!

Ryba skutečně smrdí od hlavy a nyní už je totálně shnilá!!!

Management ve státní správě, oč méně je kompetentní, o to více je přeplacený. Nekompetentním politikům se podařilo dokonale zaplevelit státní správu nekompetentními manažery. Korunu tomu nasadil Drábek, který zavedl 13 platové třídy, kde je smluvní plat a není vyžadována kvalifikace ani vzdělání. Na místech vedoucích a ředitelů, třeba technických úseků, se tak najednou ocitli nejrůznější kamarádi politiků s humanitním vzděláním, právníci 6 kategorie a zneuznaní ekonomové v lepším případě, absolventi ÚJAKu v tom horším. Ti o svěřeném resortu nemají ani zdání a vědomě odmítají respektovat i základní fyzikální zákony :o). Nejhorší na tom je fakt, že technikům říkají, co jak mají dělat a co je nejúsměvnější, že poté poberou třeba 50.000,- odměny a svým podřízeným nedají ani korunu. Při rozdílném názoru pak tyto zkušené pracovníky nemilosrdně vyhazují, neboť ti poukazují na jejich trestuhodnou blbost a přijímají na jejich místa nekompetentní avšak servilní zaměstnance. Je s podivem, že daňovému poplatníku tato devastace státu naprosto nevadí a dokonce nejsou ojedinělé tendence u jednodušších spoluobčanů paušalizovat všechny státní zaměstnance bez rozdílu, jestli je to hasič, policista, účetní nebo přitroublý manažer!

Stavař Říha kritizuje chemika Kalouska :-)

Pan Říha kritizuje politiky, že nemají vystudovaný odpovídající obor, ale když se podívám do Wikipedie, tak "Martin Říha absolvoval maturoval v roce 1962 na Střední všeobecně vzdělávací škole v Děčíně a v roce 1968 ukončil úspěšně Stavební fakultu ČVUT."

Aha, takže stavař Říha pracoval jako náměstek ministra pro životní prostředí. A to má být vhodná kvalifikace?! Pan Říha buď přeceňuje vzdělání a/nebo se chová pokrytecky. Ekologie a podobné obory se snad učí na hnojárně...

Podplácení vědců

např. prostřednictvím udělení grantů či zastrašování jejich NEUDĚLENÍM by  nadnárodní finanční oligarchii přišlo levněji než lobbing a zamýšlený efekt by byl jistější, proto se s mediálními snahami zavést jakousi "diktaturu odborníků" setkáváme stále častěji.

Kdo z vědců je a kdo není odborník, samozřejmě rozhodují novináři. A který typ novináře dostane možnost si vydělat na živobytí, rozhoduje globální oligarchie.

 

Diletantismus?

Zajímalo by mne, na základě jaké své kvalifikace nebo znalostí ing. ARCH. Říha hodnotí způsob sanace lagun bývalého podniku Ostramo v Ostravě jako neuvěřitelný a jako příklad nespolupráce veřejné sféry s věfou. To čarování na místě nadále obtěžující okolí - kde jinde byste to chtěl dělat - kontaminovány jsou spodní vody, ty nikam neodvezete. Záporné hodnocení převozu směsi na meziskládku u Litvínova a pak do cementárny v Čížkovicích ke spálení je také neodborné, všechny cementárny využívají alternativní pevná paliva mj. proto, že při výpalu slínku je teplota v plameni až 2000 oC a při této teplotě se rozkládají i takové látky jako dioxiny a furany na neškodné látky. Čížkovická cementárna se spalováním GEOBALu (směs kalu z laguny, vápna auhelného prachu) přestala jen kvůli enviaktivisty rozdmychané a médii udržované kampani. Na den otevřených dveří se ale tihle aktivisté a méfia až na zanedbatelné výjimky nedostavili... Pokud jde o samotnou technologii likvidace kalů, provádí ji firma Aquatest (česká jednička v sanaci) vědecky uznávanými postupy a na základě studií objednávaných u vysokých škol (VŠB, TUL).  Plky pana architekta ukazují, že mu asi to působení pod třemi ministry MŽP vnuklo přesvědčení, že vše ví a všemu rozumí - jinak by asi nemohl říct, že v přírodních vědách je jen jedna pravda (to si ale sám vyvrací, pokud jde o Šumavu).   

Sanace Ostravských lagun je velká mezinárodní ostuda

Sanace Ostravských lagun je velká mezinárodní ostuda a podvod už od výběrového řízení, kde byla vyrána jedna z nejdražších nabídek s nejúčinější a nejšetrnější technologií k okolí. Ale ve skutečnosti byl potom aplikován ten nejlevnější a nejhorší postup likvidace za nejdražší cenu. Prohlášením zkorumpovaného ministerstava životního prostředí nebezpečný odpad za palivo a jeho nekontrolované šíření po okolí i za hranice byla jen špička ledovce. Vše už je ale zameteno pod koberec bez zodpovědnosti a potrestání viníků a chystá se nové kolo.

S termickou likvidací těchto nebezpečných odpadů máte pravdu, v cementrárnách je to celkem bezpečné. Problém byl hlavně v nevyhovujícím způsobu těžby a v tom, že se tento nebezpečný odpad doslal i mezi občany, kteří si jej kupovali jako palivo.

Co také čekat od Kalouska.

Ekotendr je hlavně Kalouskovo dítě. Je v tom stejně angažován jako v sKartách a církevních restitucích!

Vědci a politika

Vždycky, když slyším, že by politici měli poslouchat vědce, tak zbystřím. Ještě jsem stačil trochu zažít vědecky dokázané nelepší uspořádání společnosti. Dnes, když se politici začnou ohánět vědci, tak by si měl člověk hlavně držet peněženku. A že to může být opravdu průvan ukazují např. dnešní přímé a nepřímé "oteplovací" náklady (solár, biopaliva, potraviny, ............).

 

Politici mají poslouchat předvším své voliče. Pokud chtějí vědci někoho oslovovat a přesvědčovat o důležitosti svých objevů měla by to být veřejnost obecně. Politici nejsou lépe nadáni chápat význam a důsledky vědeckých objevů než průměrný občan. Pokud vědci přesvědčí veřejnost o nutnosti či užitečnosti nějakého kroku, je na občanech, aby tlačili na politiky příslušným směrem. Zkratka vědec-politik obvykle končí pěnězi v kapsách silných lobistických skupin, které si dokáží vždy na jít a zviditelnit spřízněné vědce. 

 

Navíc, každý, kdo k vědě apoň trochu přičichnul ví, že něco jako vědecký názor neexistuje. Existují pouze názory jednotlivých vědců, kteří pro ně mají silnější či slabší argumenty.   

Souhlas

Tak tohle podepisuju. Představa, že vědec je automaticky nějaký nadčlověk, kterému máme věřit, je naprosto zcestná. Stejně jako někteří politici, někteří soudci nebo policisté, i někteří vědci jsou úplatní. Navíc, kolikrát v dějinách už věda přepisovala své "věčné pravdy". K dohledání je jistě řada výzkumů, ze kterých vyplývá, že kouření nemá žádné škodlivé účinky na zdraví, nebo naopak nesmyslů o klimatu, dokonce i o nadřazenosti jedné rasy se svého času psala vědecká pojednání.

Martin Hájek

Vědec-nevědec

Vše musí být v rovnováze. Vědci nemají mandát společnost řídit, jako volení politici. Pokud ale politiky nezajímají fakta, výzkumy, modely atd., často ani nevědí, že by je zajímat měla, tak rozhodují diletantsky, nebo v horším případě s úmyslem sobě nebo straně nějak přilepšit. Od zajištění odbornosti by měl být profesionální státní úřednický aparát, vzdělaný k tomu, aby politikům fakta k rozhodování poskytl. V posledních letech se však stává, že tento aparát (který ani dříve nebyl v ideálni kondici) je stále více rozvrácen jednak nominacemi právě neodborníků, přátel politiků na místa, kde je ta odborná znalost již nutná, jednak různými reorganizacemi a snahami o úspory, které zase provádějí nekompetentní lidé bez znalosti faktů a smyslu těch organizací.

Ministr nemusí být odborník v daném oboru, má dodávat svému rezortu směr. Měl by si být ale vědom toho, že odborníkem není a podle toho si vybírat, a kým spolupracuje. Právě odborník, který se oborem léta zaobírá, může svému ministrovi přiblížit, které z průzkumů jsou relavantní  a které ne. Může zadat průzkumy vlastní. Vidí věci v souvislostech a rozmí váze jednotlivých informací. Diletant si řekne: jedni vědci tvrdí to a jiní zase něco jiného, takže jejich práce stejně nemá žádnou cenu a proto jim nemusím naslouchat. Odborník alespoň tuší, kterému vědci je třeba naslouchat více a kterému nikoliv. Nedopustí spáchání nějakých základních chyb. Ví, že pod nánosem balastu, mají úřady nějaké svoje základní poslání ...

 

O kvalitě vědce má rozhodovat úředník?

Nezlobte se, ale pokud na jedné straně pláčete nad kvalitou veřejné správy a na druhé straně navrhujete, aby toho správného vědce, kterému je třeba naslouchat, vybral odborník na ministerstvu, tak nemohu, než se nad tím usmát. Pokud vědec dospěje k závěru, že výsledky jeho výzkumu jsou zásadní a vyžadují kroky ze strany státu, tak má možnost a dokonce povinnost s nimi seznámit veřejnost a obhájit své závěry ve veřejné diskusi a tak vytvořit tlak na politiky, aby jeho výsledky brali vážně. Nelze tedy házet odpovědnost pouze na stranu politiků. Navíc je potřeba důsledně rozlišovat problém (například znečištěné ovzduší a jeho důsledky na zdraví) a možnosti jeho řešení, které mnohdy vůbec předmětem daného výzkumu nejsou, přesto se k nim dotyčný vědec vyjadřuje. Tuto praxi jsem zaznamenal u několika pracovníků Akademie věd, což na jejich profesionalitu nevrhá vůbec dobré světlo (a samozřejmě nechci házet všechny do jednoho pytle).

 

Martin Hájek

Stát

U nás je zvykem opakovat Reaganovskou mantru, že stát je problém a proto je třeba co nejméně státu. Něco pravdy na tom jistě bylo, ale aplikování tohoto postoje po dlouhá léta vedlo k tomu, že se zapomnělo na to, že o kvalitu státní správy je třeba pečovat, protože nějaká tady vždy bude, ať už malá nebo velká. Ve všech oborech je třeba směřovat k vynikajícímu výkonu a kvalitě a ne si povzdechnout, že úředníci logicky musejí všechno stejně udělat špatně a neefektivně. Kvalita a kompetence státní správy je velmi podstatnou složkou úrovně života v té které zemi. Kvalita nevzniká sama, ale je třeba o ni cíleně usilovat.

Díky za poučku

na potřebě kvalitní veřejné správy se samozřejmě shodneme. Můj názor je, že potřebujeme daleko méně daleko lépe placených a tudíž méně úplatných a více kompetentních úředníků. Většinu úřadů drží pár klíčových lidí a pak je tam řada polehávačů čekajících na důchod.

Můj příspěvek jste zcela špatně pochopil, nechci nulový stát, chci efektivní stát, který se plete jen do toho, do čeho by skutečně měl a dělá to kompetentně.

To nic nemění na tom, že vědec by neměl spoléhat na to, že výsledky jeho práce protlačí nějaký geniální úředník a společnost by neměla spoléhat na to, že geniální úředník vybere správného vědce. To neříká nic o tom, že nemáme chtít kvalitní veřejnou správu.