Jan Sváček: Kandidát kmotrů i soudce velkého formátu
Většina účastníků ankety ČESKÉ POZICE nesouhlasí s prezidentem, že Senát udělal chybu, když neschválil Jana Sváčka ústavním soudcem.

Předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček (54) se ústavním soudcem zřejmě nestane, Senát 8. února jeho kandidaturu neschválil. Sváček, jenž měl nastoupit k Ústavnímu soudu po odchodu jeho místopředsedkyně Elišky Wagnerové, jejíž mandát končí v březnu, v tajných volbách získal 38 ze 79 možných hlasů. K souhlasu Senátu s jeho jmenováním tím chyběly dva hlasy. Výsledek odpovídal postoji senátních výborů ústavně-právního a pro lidská práva, které v minulých dnech nedoporučily Sváčkovu nominaci.
„Prezident je přesvědčen o tom, že Senát udělal chybu a že jsme přišli o možnost mít kvalitního ústavního soudce,“ sdělil v reakci na rozhodnutí horní komory Parlamentu prezidentův mluvčí Radim Ochvat.
Klaus bude muset Senátu nabídnout jiného kandidáta, tvrdila agenturní zpráva z 8. února, což v pracovní dny minulého týdne, kdy odpovídali na zadanou otázku naši respondenti, ještě platilo. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce však v neděli zazněla informace o údajném druhém pokusu prezidenta Václava Klause přesvědčit Senát o schválení jmenování Jana Sváčka ústavním soudcem.
S prezidentovým názorem, že Senát udělal chybu, když Jana Sváčka neschválil, se v anketě ČESKÉ POZICE neztotožnilo 45,4 procenta respondentů. Opačný názor mělo 39,4 procenta dotázaných. Zbytek se neodvážil „soudit“ ani Sváčka ani rozhodnutí horní komory, a odpověděl „nevím“.
Tento respondent jasně sdělil, proč s prezidentem Klausem nesouhlasí:
„Klaus nemá patent na rozum, i když si to myslí. Ústavní soudce vybírá a schvaluje Senát a prezidentovi nepřísluší nic víc než mu nějaké návrhy předkládat.“
Další tři právníci zase uvádějí důvody, proč souhlasí s tím, že soudce Sváček neprošel:
„Nerad bych, aby Ústavní soud fungoval stejně jako Městský soud v Praze.“
„Sváček je oportunista, stejně jako například Rychetský (předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský – pozn. red.), což by je jako kandidáty na soudce Ústavního soudu mělo diskvalifikovat.“
„Jsem si jist, že Senát udělal dobře, těsná většina byla jen ukázkou toho, jak účinně byli jednotliví senátoři masírováni pro tohoto kandidáta kmotrů.“
V následující záporné odpovědi je skryt nesouhlas s Janem Sváčkem a zároveň názor, že Senát chybovat nemohl:
„Jan Sváček jednak není nijak ústavně-právně profilovaný expert, navíc je s jeho osobou spojena řada nevyjasněných otázek včetně jeho okolí. Ústavní soudce by měl být nejenom uznávaným právníkem, ale (i s ohledem na dlouhý mandát) i morálně integritní a důvěryhodnou osobou. Senát měl plné právo s navrženým kandidátem nesouhlasit. Navíc, z hlediska Ústavy, je otázka, jak ji klade Václav Klaus, jestli Senát udělal, nebo neudělal chybu, sporná, protože Senát rozhodl zcela v souladu s Ústavou.“
Tento právník soudce Sváčka chválí, i když odpověděl „ne“. Problém podle něho tkví v něčem jiném:
„Hovořit o chybě (Senátu) je podle mého názoru příliš silné. Doktor Sváček je vysoce erudovaný soudce. Rozhodoval nezaujatě. Pokud byl členem KSČ, tak mi to nevadí. Otázka je spíše, kdo nebyl v té době.
Nemám ambici někoho soudit. Otázkou je, zda jsou i jiní kandidáti stejně dobří. Odpověď je jednoznačná: ano, jsou tací. Pak nemá smysl hovořit o chybě. Prostě neprošel, ale jsou i jiní, stejně dobří.
U pana doktora mohlo zřejmě hrát roli, že se údajně příliš stýká s různými lidmi. Na jeho místě bych sám byl opatrnější. Plus, řekněme si rovnou, že způsob jeho mediální prezentace nemusí každému být pochuti. Mně osobně to nevadí, sám nechci být viděn, ale je mnoho lidí, kteří chtějí být viděni a kolegovi Sváčkovi závidí. To chápu. A přízeň pana prezidenta v dnešní době také už není vnímána jako před lety. Plus, páně Sváčkova manželka je atraktivní, chápu, že některé starší kolegy i toto může naštvat. Co si budeme povídat, krásná žena nás vždy vzpruží (mentálně, samozřejmě).“
Další tři respondenti si myslí, že Ústavní soud rozhodnutím Senátu skutečně přišel o kvalitního soudce:
„To je subjektivní otázka. Pokud bych já byl na místě senátora, hlasoval bych pro JUDr. Sváčka, protože si myslím, že by byl dobrým ústavním soudcem. Tedy odpovídám ANO, Senát udělal chybu.
Protože však Senát je orgánem politickým (stejně tak jako prezident a fakticky vlastně i Ústavní soud), chápu, že senátoři při hlasování o jeho osobě jednali politicky. Je to koneckonců přirozené. Sledovali tím nějaké své politické zájmy – vliv na složení Ústavního soudu. Je proto otázkou, zda zde je na místě hovořit v kategorii chyba/nechyba.“
„JUDr. Sváček byl jako uznávaný právník vynikající kandidát na pozici ústavního soudce. Bohužel, politické intriky maskované pokryteckou obavou o morální profil ústavního soudce (údajně kvůli krátkému členství v KSČ v roce 1989) opravdu zapříčinily, že Ústavní soud nebude posílen o soudce velkého formátu.“

Komentáře
ˇustavní soudce
Že nikomu nevadí lehce uslintaný bývalý komunista Rychetský. Jak chcete mít soudce se zkušenostma, když všichni tam museli do strany? Ze srdce této zemi přejí takového zm.da jako je Koudelka. Hlavně, že nebyl ve straně, to je fakt důležitý, ale co je to za šmejda, to budete koukat.
Především další v řadě trapných Klausových poskoků.
Po listopadu se jediná konsolidovaná a „vedoucí státní strana KSČ“ za účelem udržení moci leninsky strategicky rozdělila na tři bojové a navzájem koordinované proudy: 1) „revoluční“ přízemní užiteční idioti zůstali v KSČM a odborech, 2) mazanější hajzlové „obnovili“ zničenou ČSSD, 3) nejcyničtější svině založily ODS a pomalu zakládají novou krajně nacionalistickou a zamindrákovanou partaj, ani levicová křídla v šovinistické nabídce nezůstávají pozadu. Takto je totalitně vychovaný zmatený, bezradný a stádovitý volič fackován z více stran a může si vybrat, komu střídavě skočí na lep.
Není to sice vůbec žádná Havlova zásluha, ale „nepartajnická politika“ má paradoxně reálnou a logicky zdůvodněnou šanci.
Všechno už tady jednou bylo – jenom zodpovědný adresný volební systém na bankovním účetním principu dosud nikoli.
Nepomůže nic jiného, než úplná personální adresnost a zpětnovazebnost volebního systému na voliče, včetně možnosti levného referenda a přímé volby :
Státy se prostě udržují těmi principy, na kterých vznikly (TGM).
Existuje stručný a logický projekt: „Právní stát" na Seaplanet: http://www.seaplanet.eu/index.php/souvislosti/organizace-spolenosti/324-pravni-stat-je-spoluvlastnictvi-oban-nikoliv-koist-politik