Vylepšený kapr pro srdcaře

Český kapr obohacený o omega-3 mastné kyseliny by měl být zdravější; dokazuje to nejnovější studie z pražského IKEM a JČU

Věda a vzdělávání
Martin Rychlík | 23.12.2010
Kdepak nový druh s prvky lososa, jen nadsázka. Změna bude uvnitř; vědci z IKEM a Jihočeské univerzity díky zvláštním krmným směsím zvýšili poměr prospěšných látek v rybích filetech.

Bramborový salát a smažený kapr. Takové je tradiční štědrovečerní menu v Česku, jež ale od příštích Vánoc může doznat změn. Bude zdravější! Vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve spolupráci s pražským Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM) „vychovali“ kapra, který má vyšší obsah omega-3 mastných kyselin.

Výzkum je ve finální fázi; výsledky byly prezentovány na odborné konferenci. Filety z nových „omegakaprů“, které bude chovat spolupracující rybářství Blatenská ryba s.r.o. a následně i další firmy, mají být na trhu možná již koncem roku 2011.

Nenasycené mastné kyseliny s dvojnou vazbou jsou pro organismus velmi důležité – snižují cholesterol v krvi a chrání před kardiovaskulárními onemocněními. „Pro lidský oběhový systém jsou velmi vhodné omega-3 kyseliny. Ale lidé je bohužel – jako jedni z mála živočichů – neumějí vytvořit, musíme je přijmout. Jsou dvě cesty: buď z rostlin nebo z ryb. Hlavně mořských. U nás je ovšem stále nejpožívanější rybou kapr, který tvoří většinu tuzemské rybí produkce. Proto jsme se zaměřili na něj,“ řekla ČESKÉ POZICI docentka Věra Adámková, přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM.

Zlepšení až o 30 procent

Potravní řetězec je hitem posledních let. Ve volné přírodě je kvalita rybího masa ovlivněna množstvím a složením přirozené potravy (plankton a bentos), který je obecně bohatý na omega-3 kyseliny. „V podmínkách produkčního rybářství je poměr přirozené potravy k uměle předkládanému krmivu – ponejvíce obilninám – většinou jedna ku jedné. Sladkovodní ryby mají schopnost přetvářet rostlinné omega-3 kyseliny na jejich dlouhořetězcové homology, čehož jsme využili při tvorbě směsí pro přikrmování kapra. Směsi jsou založené na přídavku lnu a řepky, tedy čistě přírodních komponent,“ sdělil ČESKÉ POZICI docent Pavel Kozák, ředitel Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického (VÚHR) ve Vodňanech.

Kapři byli soustavně vykrmováni speciální směsí. Podíl omega-3 kyselin se v jejich mase výrazně zvýšil, bylo však otázkou, zda takto vytvořené látky umí lidské tělo přijmout. Nyní se ukazuje, že ano. Kapří filety byly předkládány dobrovolníkům, lidem po operaci srdce z důvodu ischemické choroby, kteří připravené filety bez kostí jedli dvakrát týdně. Šlo o vzorek zhruba sta pacientů, kteří se léčili v lázních. Výsledky byly porovnány s nemocnými, kteří zlepšeného kapra nejedli. „Statisticky významně se ukázalo, že těm, kteří filety pravidelně jedli, poklesly sledované laboratorní ukazatele. Zlepšení výchozích hodnot se zlepšilo až o třicet procent,“ zní výsledná zpráva. Samotné šetření trvalo dva roky.

Infarktové poučení od Eskymáků

A že omega-3 kyseliny skutečně chrání tělo před nemocemi srdce, dokazují Eskymáci (Inuité), kteří jedí hodně ryb: makrely či sardinky. Infarkty prakticky neznali. Rozbor stravy přírodních národů ukázal, že „když jsou splněny požadavky na příjem esenciálních mastných kyselin, nevadí dospělému člověku ani velmi chudá celková dodávka tuků,“ píše profesor Miroslav Ledvina v učebnici biochemie pro mediky. Biologickou hodnotu těchto látek často snižuje kuchyňská úprava, zejména smažení. I proto jsou kapří filety upravovány dietním způsobem – byly užity rostlinné oleje (zejména olej řepkový).

Kdy se omega-kaprů dočkáme na pultech? „Nyní jsme ve fázi prvních pozitivních výsledků a to jak v testování směsí k přikrmování kapra, tak v ověřování pozitivních výsledků kapřího masa na zdraví pacientů. V roce 2011 potřebujeme tento příznivý vliv zlepšeného masa ještě potvrdit. Dále chceme dát rybářům přesný postup, jak takovéhoto kapra co nejefektivněji produkovat. Přirozeně případné výsledky budou muset být určitým způsobem autorsky ochráněny a poté mohou být propagovány,“ dodává Kozák, proděkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

Projektu se nepřímo účastní i firmy Výroba krmiv Stříbrné Hory a Lázně Poděbrady. Do záměru, který podpořilo grantem i Ministerstvo zemědělství ČR, je zapojena více jak desítka výzkumníků. Kapr se zlepšeným profilem mastných kyselin jistě není posledním zlepšovákem, jenž se zrodil na jihu Čech. Z fondů Evropské unie vzniká za 273 milionů korun Výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenéz (CENAKVA) ve Vodňanech.

Úkolem zdejších líhní či genetického rybářského střediska je mimo jiné chov jeseterů, zlepšení kvality masa nebo výroba kaviáru, takže kdo ví, co budeme konzumovat o Vánocích s letopočtem 2020?